V pátek ve tři čtvrtě na jednu pocítila Zu první náznak, že miminku se chce ven, ale milosrdně mě ještě nechala spát, minule to do porodu trvalo 10 hodin, tak co se vzrušovat ... :-)
Ve čtvrt na tři mě už probudila, zátka pryč a kontrakce po pěti minutách. Za chvíli nám došlo, že už to asi fakt jede a zavolali jsme porodní asistentce (porod doma jsme plánovali; během všech vyšetření se neukázala žádná komplikace, minule to proběhlo v pohodě, zkušenosti z porodnice nic moc) a pokračovali. Intervaly mezi kontrakcemi se postupně zkrátily na dvě a půl minuty a najednou Zu říká, abych se podíval, jestli neuvidím hlavičku. Řekl jsem co je to za nesmysl, juknul tam a co myslíte? Byla tam.
S další kontrakcí se ukázaly oči, nos a pusa a při té další už jsem ji chytil do rukou. Potom jsem ji položil šťastné mámě na břicho a přikryl je, aby se nenastydly. Bylo čtvrt na čtyři.
Porodní asistentka dorazila asi za deset minut (z druhého konce Prahy do Říčan to prostě trvá), prohlédla miminko i maminku, přestřihli jsme už dotepanou pupeční šňůru a dorodili placentu.
Vážení a měření jsme nechali na druhý den, kočička vypadala normálně, tak proč ji stresovat - jen jsme ještě zkusili kojení, oblekli ji a šli spat. Až tehdy se vzbudil Mik, ačkoliv byl celou dobu od nás tak tři metry. Koukal jako sůva z nudlí, měl velkou radost a usnul zas až v pět.
Odpoledne ještě dorazila dětská doktorka, i přes svůj odpor k domácím porodům - což je zvláštní, protože jinak je alternativní až moc, bez mrknutí oka předepíše dva gramy p.a. sacharózy za 100 CZK. Zkonstatovala, že je kočka v pořádku a vzala ji k sobě do péče.
Porod doma
- Vyšší riziko v případě komplikací
- Mnoho dětských lékařů jej vnímá negativně, odmítají dítě vzít do péče
- Trochu opruz s administrativou, kterou by jinak zařídila porodnice
+ Maximální luxus (pro dítě, matku i otce), kterému se porodniční "nadstandard" přibližuje jen vzdáleně
+ Minimální stres
+ Maximální soukromí
+ Minimální riziko nemocničních infekcí
+ Minimální riziko záměny, prodeje nebo výzkumů na dítěti
+- náklady srovnatelné s placením "nadstandardu"
Ve čtvrt na tři mě už probudila, zátka pryč a kontrakce po pěti minutách. Za chvíli nám došlo, že už to asi fakt jede a zavolali jsme porodní asistentce (porod doma jsme plánovali; během všech vyšetření se neukázala žádná komplikace, minule to proběhlo v pohodě, zkušenosti z porodnice nic moc) a pokračovali. Intervaly mezi kontrakcemi se postupně zkrátily na dvě a půl minuty a najednou Zu říká, abych se podíval, jestli neuvidím hlavičku. Řekl jsem co je to za nesmysl, juknul tam a co myslíte? Byla tam.
S další kontrakcí se ukázaly oči, nos a pusa a při té další už jsem ji chytil do rukou. Potom jsem ji položil šťastné mámě na břicho a přikryl je, aby se nenastydly. Bylo čtvrt na čtyři.
Porodní asistentka dorazila asi za deset minut (z druhého konce Prahy do Říčan to prostě trvá), prohlédla miminko i maminku, přestřihli jsme už dotepanou pupeční šňůru a dorodili placentu.
Vážení a měření jsme nechali na druhý den, kočička vypadala normálně, tak proč ji stresovat - jen jsme ještě zkusili kojení, oblekli ji a šli spat. Až tehdy se vzbudil Mik, ačkoliv byl celou dobu od nás tak tři metry. Koukal jako sůva z nudlí, měl velkou radost a usnul zas až v pět.
Odpoledne ještě dorazila dětská doktorka, i přes svůj odpor k domácím porodům - což je zvláštní, protože jinak je alternativní až moc, bez mrknutí oka předepíše dva gramy p.a. sacharózy za 100 CZK. Zkonstatovala, že je kočka v pořádku a vzala ji k sobě do péče.
Porod doma
- Vyšší riziko v případě komplikací
- Mnoho dětských lékařů jej vnímá negativně, odmítají dítě vzít do péče
- Trochu opruz s administrativou, kterou by jinak zařídila porodnice
+ Maximální luxus (pro dítě, matku i otce), kterému se porodniční "nadstandard" přibližuje jen vzdáleně
+ Minimální stres
+ Maximální soukromí
+ Minimální riziko nemocničních infekcí
+ Minimální riziko záměny, prodeje nebo výzkumů na dítěti
+- náklady srovnatelné s placením "nadstandardu"
